Viva la muzika, vivat Svatobor aneb Sušice-Shrewsbury-Edinburgh a zpět, 29.6.-8.7.2007

31.12.2007, 13:44, Petra Hoblová

Vzdálenost čtyři tisíce kilometrů autobusem lze překonat bez újmy na zdraví jedině s partou zpěváků a muzikantů. Písničky, historická a zeměpisná data,dobroty všeho druhu, úvahy a diskuze politické nebo filosofické končící často ad absurdum se střídají bez jakéhokoliv scénáře, v různém pořadí, síle a rychlosti,například takto:
Sbohem galánečko-vpravo vidíte špičku Falkensteina Elišky Přemyslovny-to je toho, tady už mají špičku všichni-fernet nechci, pošli dál-ty buchty s tvarohem jsou super-tak projíždí poslední kovboj-gin prosím-přejíždíme Dunaj a připomínáme si, že kousek odtud bylo pokřtěno čtrnáct českých knížat-jasoně, jo, toho můžu-chtěl bych být medvídkem-tady na norimberském orloji dodnes chodí sedm purkmistrů kolem Karla IV.a tady ve Frankfurtu by o něm mohli povídat celé hodiny, ale my máme oči v sloup, protože ti létající obři se nad námi vznášejí jako peříčka-včera neděle byla, bez trenek i s trenkama-atd.
    Mořská nemoc a dowerské útesy se nekonají, ale nájezd do eurotunelu taky stojí za to: projíždíš jakýmsi motokárovým bludištěm o rozloze letenské pláně až ke vlaku, který tě spolkne jako malinu. Posuň si hodinky a koukej: To auto řídí pes! Ale kuš! V Angliji přece pořád mají volant napravo a jezdí vlevo.
    Devíti hodinovou pauzu zahajujeme před canterburskou katedrálou, největší, nejdelší a nejposvátnější. A přesto tu byl zavražděn arcibiskup. A nebo právě proto-?

katedrála v Cantenbury

Čelem k tudorovské gotice, zády k Oldbuttermarketu poprvé zpíváme svatoborské hity Rorando, Vítr a Blessing.

Stařičký domorodec se slzou v oku děkuje a radí: Do Shrewsbury nejezděte, jsou tam záplavy.

pán se slzou v oku, průvodce po katedrále

My Češi tu máme taky jeden vroubek. Anežka Česká odmítla Jindřicha III. a raději se stala svatou. Na mnichovskou dohodu to snad nemělo vliv. Naopak, canterburští byli po válce první, kdo poslali růže na lidický památník. A kdyby vám po druhé vybyl čas, vyhledejte St.Martin Church, nejstarší anglický kostelík. Padnete na kolena nebo na zadek, jaká je to krása! Pak už si budete chtít odpočinout a začnete hledat nějakou echt anglickou kavárničku. Přitom se co chvíli zastavíte a znovu fotíte to hrázděné zdivo plné pravěkých pazourků. Konečně si vyčerpaně sednete a zjistíte, že jste v Café Mauresque někde v Maroku, kde dosud žije maminka pana majitel Xaviéra, milovníka vážné  hudby.
    Nasedat, jedeme dál! Lidičky, lidičky, je to k nevíře, Jára Kalouš se proměnil v šenkýře,nabízí koláče a buchty, štrůdle, perníky i jednohubky,,,
    Konečně Shrewsbury! Na parkovišti kostela v Meale Brace čekají členové Cantata Choir. S napětím hledáme své protějšky a zavazadla a vytrácíme se.
Po dvaceti čtyřech hodinách se opět shledáváme. Rozzuřená Iva se vrhá na Mirku: Cos mi to učila za řeč, dyť já jim vůbec nerozumím! Vendulka bydlí u vdovy June, dvacetileté kočky a ježka, který na zavolání přiběhne ke stolu.
Také Káťa je nadšená: Nabízeli mi tři ženichy a tvrdili, že mám nejkrásnější prsa v celé Britanii. V 17,00 v zasklené jídelně vzpomínáme na Pickwicka: Ve staré dobré Anglii, čaje se rádi napijí, každý den okolo páté… Pozdní oběd u paní Sue byl pro jedenáct osob: losos a brambory s koprem,fazole na smetaně, salát a tři druhy moučníků. Jaká nespravedlnost, někteří z nás měli smůlu a sotva zahnali hlad.

oběd u Sue
Konec impería zaznamenala Zdenka, když u svého hostitele objevila v garáži nepojízdný tank.V jeho bytě byla překvapena ještě více, měli tam bordel jako v tanku.
Jana byla poprvé v životě spokojena se svojí váhou 8,12!
Věra bydlela na vesnici a zúčastnila se zajímavého koncertu. Anglické lejdy ve viktoriánských robách a kloboucích s květinami chodily ve vysokých welingtonkách, protože dostat se přes blátivou louku suchou nohou nebylo možné.
    Máme dopolední prohlídku města Shrewsbury s průvodcem. Vidíme krásnou anglickou architekturu, ale také rozvodněnou řeku Severn.

Shrewsbury
Ve středověké tržnici objevujeme počitadlo, kterému Rusové ještě ve 20.století říkali ščot. Protahujeme se uzoučkou uličkou zvanou shut (špunt) a jsme přijati samotným tlouštíkem starostou. Ivan připomněl česko-anglické vztahy a Svatobor opět zajel se sedlákem do mlejna.

starosta Shrewsbury, Councillor John Edmund Cooke

    V 19,00 jsme byli připraveni na vystoupení. U vchodu kostela Holy Trinity v Meole Brace i Mirka s cédečky.

Holy Trinity, Meole Brace
 
První přišla vysoká lejdy a šeptá Mirce do ucha: Where are the toilets? Těch ostatních jedenáct už si přálo jen ta cédečka. V 19,30 promluvil reverend, Jeník stiskl as1 a sálem se rozezněl svatováclavský chorál. Na závěr promluvil starosta a prezident.
     Z výletu do Chestru vzpomeňme alespoň na další tudorovskou gotiku a desítky oveček, pasoucí se pod kamennými mosty-dvojčaty.

Chester, Eastgate Street

Po jednom jezdí vláčky, po druhém lodičky, jako v pohádce. Jen několik jedinců navštívilo shrewsburskou školu, kterou absolvoval slavný Darwin. Dodnes tu sedí zahloubán do své evoluční teorie, ale my už máme myšlenky jinde. Loučení, Blessing a Kšá holoubci! Míjíme Liverpool, Beatles s největším sálem na světě, sedmnáctikilometrové přístavní doky a varhany se sedmi tisíci čtyřmi sty píšťalami.
V městečku Windermere zastavujeme u jezera a i když prší, křest nováčků musí být vykonán. Hanka ani Tom se moc nebrání, ví, že jim to stejně nepomůže.

křest nováčků


V 18,00 přijíždíme do Balerna, předměstí Edinburghu, a prší stejně jako v Anglii. Všichni se nacpeme do přízemního domku Anne a Dicka Grindleyových. Na stolku vedle počítače leží dudy. Ano, teď už věřím, že jsme ve Skotsku. A z počasí si nic nedělejte, říká Anne, my máme dvě základní předpovědi: jestliže neprší, určitě bude,prší-li, bude ještě hůř. Městský bus nás za 1 libru odváží do centra, přímo k památníku W. Scotta s šedesáti postavami jeho románů. Couráme se Královskou mílí a kupujeme kostkaté čepice s parukou.
    Výlet do St.Andrew, Mekky golfistů, stál za to. Forthrail bridge z r. 1890, největší železniční most na světě, nazývají katedrálou moderní architektury. Procházíme impozantními zříceninami katedrály a kláštera a teprve když na malinkém náměstíčku vidíme dudáka ječícího Dvořákovo Largo, tváře se nám rozjasní. Večer zpíváme v Canon Gate Kirku s hostitelským sborem Rudsambee. Naše Anne nezapře skotskou náturu a říká, s koncertem budete spokojeni přinejmenším proto, že za jedno vstupné uslyšíte dva sbory. Jejich sbormistr Oli má svérázný způsob udání tónů: vytáhne z kapsy ladičku, poslechne a zabučí áčko a sboristi si sami musí odvodit svůj nástupní tón. Je jich dvacet, ale zpívají skvěle. Jen repertoár by mohli pozměnit. Chtějí Lukášovu Missu brevis. To ještě netušíme, že přesně za týden, v pátek 13. července Mistr zemře.
    Všude místo květin bodláky, na koncertě, na ulici, tamhle hotel Bodlák. Není divu, když tahle kytka zachránila skotské království. Tak praví pověst. Čekaje tři hodiny na šoféry, prasklo Stéblovi básnické střevo – takto:
    Pojednání o překrucování dějin, aneb Češi ve Skotsku.

V době, kdy se dějiny nám píší,    2.Ne vždy skutečnost zanechá   
pověst zkroutí staří, mladí,                      video s průkazným klipem       
Třeba skotská pověra se liší,       od rodiny pana Čecha,                          
Jak vikinga bodlák zradí                        jejíž synek proslul Řípem

3.V Skotech kempuje rodina,       4.Pojednou však na obzoru
vzpomíná na kopce s Donem,        Uzří lodě, v helmách spratky,
než se Evropa východní, líná,        Věci končí na dně voru,   
na západ pohrne honem                 Chce hned zmizet k Volze zpátky

   5.Ve všem zmatku, nervozitě,    6.Mezi tím co viking lítý,
   zapomíná mamka Čecha,                      plíží se zváleným žitem,
   jahelníček ležet v žitě,           český národ zcela zlitý,
   jež chca-nechca tady nechá        vrávorá pod horou Řípem

  7.Popíchanou nohou hýbá,v obklíčení Keltů kmene, pověst vznikne jako chyba,
     na Čechy se zapomene
   
    Eurotunelem projíždíme o pět hodin dříve a za ranního kuropění parkujeme v Aachenu (Cáchách). Neprší a my se můžeme v klidu kochat starou i novou architekturou lázeňského města, jehož slávu založil Karel Veliký. Především katedrála Münster, stavěná od devátého do dvacátého století, každému učaruje. A tak sedíme u jejích nohou, pijeme kávu, posloucháme Malou noční hudbu a vzpomínáme …     

Více fotek ze zájezdu do Anglie najdete v naší fotogalerii zde

 
« Zpět


Diskuse: "Viva la muzika, vivat Svatobor aneb Sušice-Shrewsbury-Edinburgh a zpět, 29.6.-8.7.2007"
Datum: Jméno: Komentář:
- Žádné komentáře -
Přidat komentář | Zobrazit všechny komentáře